Mno. Dnes již tedy... Mechanická práce spočívající v několikaměsíční editaci položek přinesla ovoce, na poště jsem byl se zásilkami z eshopu třikrát, činností spojenou s expedicí jsem strávil celej den, a tak jsem poněkud odfláknul prezentaci pátečních novinek na www.knihkupec.com. Juchů. Začíná mě to internetový obchodování čím dál tím víc bavit.

To by byla dobrá zpráva. Další dobrá zpráva: pivko U Kocoura, je to někde v Práglu u sněmovny, a popíjel jsem ho tam včera večer, je moc dobré, a vzhledem k tomu, že jsem ho popíjel s výsadkem maloměstských spoluobčanů v Práglu usazených, tak bylo ještě lepší, a to si myslím i přesto, že jsem se dostal do poněkud ostřejší diskuse s přítomnými, páč si opravdu myslím (i když na myšlenky tohoto druhu je již drobně po sezóně), že prezidentem má bejt skutečně někdo, kdo si v politice svý odpracoval (a může mi bejt osobně sympatickej či nikoliv), než někdo, koho kdosi vytáhne jako králíka z klobouku. Na rozdíl od většiny spoludiskutujících, kterejm žádný králíci z klobouků tahaný nevadí, a to přesto, že se někteří z nich cpou do ódéesky. Fakt schíza. V tý diskusi jsem byl větší klausovec než přítomní (budoucí?) modroptáci.

No, a jedno nejuchů... Dementóza se šíří maloměstem... Dnes ráno měli jsme počmárané výlohy jakousi černou sračkou, která nešla moc dolů. Mno. Vzhledem k tomu, že mě už nebaví poněkolikátý dementní projevy některejch maloměstskejch dementů komentovat, tak to tady jenom sděluji a případnejm dalším obětím dementů doporučuji na ty černý sračky ředidlo, narozdíl od Ironu, kterej na to nefunguje. Dementům pak doporučuji omývat přirození vlažnou vodou, a to pravidelně, páč když budou mít ptáky umytý, tak jim možná nějaká baba dá a nebudou potom muset svoji sexuální frustraci vybíjet dementníma dementnostma.
 

Poslouchám Rádiožurnál. Sice mě poněkud irituje, že co dvě hodiny, tak nějakej song od plešatý zpěvačky, ale furt lepší než co hodinu Britney Spears či jiná barbína, jak je servírují komerční stanice.

Dneska ovšem co hodinu zpráva o tom, kterak na základě nařízení Evropské unie je ode dneška i na území Česka zákaz prodeje zapalovačů bez jakési dětské pojistky.

Pro mě příklad, kterak lze udělat z prdu kuličku. Už fakt, že se Evropská unie zabývá zapalovači, je na pováženou. Ovšem tím činnost prdokuličníků nekončí. Rádiožurnál udělá ze zprávy o zakázaných zapalovačích zprávu dne. A tak po celý den defiluje ve vysílání jakýsi mluvčí hasičů, který vypočítává, kolik požárů vloni vzniklo díky tomu, že si děcka hrála se zapalovačem či sirkami. (Ovšem, neupřesnil, kolik PŘESNĚ požárů mají na svědomí zapalovače a kolik sirky. Asi záměrně, páč kdyby náhodou vedly v bilanci sirky, tak by EU jistě přišla s tím, aby se sirky začaly prodávat v krabičkách se snímačem otisků prstů nebo se skenerem občanských průkazů.)

Dále: do ulic vyrazili reportéři Rádiožurnálu, aby se ptali kolemjdoucích, zda jejich kapsy obsahují zapalovače s pojistkou či bez pojistky.

A nakonec: mluvčí České obchodní inspekce občany po celý den ujišťuje, že kontroloři budou ode dneška chodit po trafikách a kontrolovat, zda se tam nevyskytují v prodeji zapalovače bez pojistek a že mají za úkol trafikanty nemilosrdně pokutovat, pokud v jejich obchodech nebezpečné zapalovače najdou. (Tak to mě fakt dostalo, myslím si totiž, že co se kontrol týče, tak daleko prioritnějším materiálem k soustavnejm kontrolám, spíše než trafikanti se zapalovači, jsou prodejci, co neumí šésky, u zboží jim nevisí cedulky s cenou a mámit z nich paragon je jako mámit z jalový krávy tele.)

No prostě, z prdu kuličku dělá EU, Rádiožurnál i čoika.

Tak se ze solidarity s prdokuličníky přidávám mezi prdokuličníky tímto prdokuličnickým spotem i já.

Přiznávám, včera jsem zaparkoval poněkud šejdrem... Před vedlejším vchodem, páč před mým vchodem bylo přeautováno.

Dnes za okénkem Fábia lísteček: "Ty pako, nauč se parkovat. A parkuj si laskavě před svým vchodem." Podpis žádnej.

Vzkaz úhledně zabalen do fólie, asi aby neopršel.

A já se fakt divím, jaká kravina (lehce naštorc zaparkovaná kára, a, taková troufalost!, před vedlejším vchodem do toho samýho paneláku) donutí anonyma: vyhledat papír, vyhledat propisku, vyhledat fólii, vzít si k ruce Slovník spisovné češtiny, sejít ze schodů z tepla domova na zimu a strkat výplod všech těch činností za Fábiovo okýnko.

Chm, zvlášť když takto formulovaný vzkaz těžko padne na úrodnou půdu, páč jsem ještě neviděl nikoho, kdo by označen anonymem za pako, sklapnul podpatky a jal se poníženě plnit anonymovo přání.

Nonic, nijak si nestěžuji, jen se opět nedivím, že s takovým lidským materiálem, kterýmu základní lidská slušnost nic neříká (nevím, co by anonymovi udělalo, kdyby, když už se tak vžívá do role domovního důvěrníka, napsal místo paka třeba "dobrý den", místo tykání by povykal a uvedl by třeba nějakej relevantní důvod, na základě kterýho bych třeba popřemejšlel, jestli jeho požadavek nemá nějaký opodstatnění, případně by se podepsal, aby pako mělo tuchy, s kým má tu čest), dopadají volby v Česku na všech úrovních tak, jak dopadají. A že se naši volení zástupci titulují jak se titulují. A že vůbec mám takovej nějakej pocit, že zde v Česku nadále trvá postkomunistickej srab.